Žalmy 131
Pokora a spokojenost v Boží péči
Žalm 131 je krátký, ale silný zamyšlení o kultivaci pokorného a spokojeného srdce. Salmista si uvědomuje svou tendenci k pýše a úzkosti, ale namísto toho volí důvěřovat v péči láskyplného Boha. Vyzývá sám sebe i ostatní, aby nacházeli pokoj v odpočinku jako odstavené děťátko na klíně své matky, odovzdávajíce kontrolu a potřebu světských aspirací.
1Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.
2Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.
3Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.