Žalmy 1
Požehnaný a ničemný
Žalm 1 nastavuje tón pro zbytek knihy Žalmů tím, že vykresluje kontrast mezi dvěma cestami: cestou spravedlivých a cestou svévolných. Žalm začíná popisem blahoslavenosti těch, kteří přemýšlí o Božím zákoně dnem i nocí, podobajíce se stromům zasazeným u vodních toků, kteří vydávají ovoce ve správný čas. Naopak svévolní jsou zobrazeni jako pleva rozfoukaná větrem, postrádající pevný základ a určení k záhubě.
1Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.
2Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.
3Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.
4Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.
5A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.
6Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.
