Příběh Shalem

Shalem byl biblická postava zmíněná v knize Genesis. Byl synem patriarchy Abraháma a jeho manželky Keturah. Byl bratrem Zimrana, Jokšana, Medana, Madiána, Išbáka a Šúa. Je nejlépe známý jako zakladatel města Jeruzalém, které bylo pojmenováno po něm. Shalem se narodil poté, co zemřela manželka Abrahama, Sára. Abrahám si vzal Keturah za manželku a ta mu porodila šest synů, mezi nimiž byl i Shalem. Abrahám dal všem svým synům dary a poslal je na východ. Shalem obdržel zemi Kanaán a usadil se v oblasti, která později pojmenována Jeruzalém. Bible neposkytuje mnoho informací o životě Shalema, ale zmiňuje, že byl princ a velký vůdce. Je mu připisováno založení města Jeruzalém a ustavení tohoto místa jako místa uctívání. Také se praví, že postavil oltář Pánu a na něm obětoval. Shalem je nejlépe známý jako zakladatel města Jeruzalém. Je uctíván pro své vůdcovství a oddanost Pánu. Je důležitou postavou v Bibli a je pamatován pro svou úlohu při založení města Jeruzalém.
Význam jména
Celý, kompletní, klidný
Původ jména
Hebrejské
První zmínka
Genesis 33:18
Zjevení v Bibli
1 zmínek
V hebrejštině
שלם